Born
Different
O životech lidí s albinismem v Africe
O projektu Born Different
Born different je projekt české antropoložky Kateřiny Mildnerové a mozambického fotoreportéra Antonia Cossy, který přináší přímá svědectví ze života lidí s albinismem v Africe.
OSVĚTA
- zvyšujeme povědomí veřejnosti o porušování práv lidí s albinismem v Africe
- pořádáme fotografické výstavy, komentované prohlídky, přednášky s diskuzemi a workshopy pro odbornou i laickou veřejnost
- připravujeme knihu a dokumentární film
- komunikujeme s médii, politiky, diplomaty, neziskovými organizacemi i mezinárodními organizacemi
PRÁCE V TERÉNU
- dokumentujeme žitou každodennost lidí s albinismem a problémy, s nimiž se potýkají
- přinášíme autentická svědectví obětí, které přežily rituální útok, únos či sexuální zneužívání
- využíváme metod etnografie, fotografie a filmu
- zaměřujeme se na Zambii a Benin
POMOC
- poskytujeme pomoc a ochranu lidem s albinismem v Zambii
- zaměřujeme se na oblast zdravotní péče, právní ochrany, bezpečnosti a vzdělání
- pomáháme zranitelným osobám (matkám, dětem a přeživším útoků) v místě, kde žijí
- organizujeme charitativní sbírky a distribuujeme materiální pomoc
Zambie se od roku 2015 potýká s rostoucím počtem únosů, mrzačení a rituálních vražd albínů, ve většině případů bezbranných dětí. Části jejich těl slouží k výrobě magických amuletů, které mají jejich majitelům zajistit bohatství, moc či prestiž. Zatímco tyto vraždy jsou nejčastěji páchány rodinnými příslušníky obětí ještě na území Zambie, části těl jsou pašovány prostřednictvím sítě organizovaného zločinu do sousedních států – Malawi, Tanzanie a Mosambiku. K největšímu počtu rituálních vražd albínů přitom dochází v příhraniční Východní provincii, nejchudším regionu Zambie. Oběti útoků, pakliže se jim podaří vyváznout, žijí i nadále v permanentním strachu o život, neboť pachatelé nebývají v drtivé většině případů nijak trestně stíháni. Děti po útoku bývají umístěny do státních sirotčinců, kde sice získají dočasnou ochranu, na druhou stranu jsou ale vytrženy z přirozeného prostředí rodiny, protože musejí přerušit kontakt s rodiči a sourozenci.
Kromě ohrožení bezpečnosti musí lidé s albinismem čelit také obrovským zdravotním rizikům, a to kvůli chybějícím lékům a ochranným prostředkům. Rakovina kůže a očí je nejčastější příčinou jejich předčasných úmrtí. Lidé s albinismem v Zambii se dožívají v průměru pouhých 40 let, což je o 22 let méně než je celostátní průměr.
Většina postižených rodin žije na hranici extrémní chudoby, či dokonce pod ní. Nemohou si dovolit zajistit vzdělání pro své děti, protože bezpečí a péče o zdraví musí pochopitelně mít prioritu. Rodinám chybí prostředky na školní pomůcky, školní uniformy, nebo byť jen dioptrické brýle nezbytné pro čtení a psaní ve škole.
Přitom právě vzdělání je vstupenkou do kvalitnější budoucnosti, bez každodenního strachu o přežití. V Zambii panuje přesvědčení, že dítě s albinismem je důsledkem nevěry a zdrojem rodinného prokletí, což bohužel často vede k tomu, že jsou matka i s dítětem otcem i širší rodinou opuštěni. Postavení svobodné matky bývá přitom neodvratně spojeno s životem v chudobě a je pro ni velmi těžké tento bludný kruh rozetnout.
